Jdi na obsah Jdi na menu
 


Než zavřeme Blučiňák

28. 9. 2015

Sváteční pondělí 28. září, ráno zatmění měsíce a prý má být celkem vlídně. Dopolední pohledy z okna říkají, že bude fakt hezky, letiště Tuřany hlásí v 10 hodin 17 stupňů teplotu, viditelnost 10 km, vítr SV 6,3 m/s. Takže oběd ve 12.00 a po domluvě s Ondrou "v jednu jedem". Co vezmu s sebou - nakonec beru Lasera , honem dobíjím "pětičlánek" i Cadeta a hurá na to. U Blučiňáku je nás o půl druhé devět: Ondra s Viktorkou, Slávik s kamarádem (Ládíček kašle, nechodí ani do školky a proto s náma nemůže - pláče doma u dveří, svého Atola od p. Vladyky si drží vedle sebe, ale mamka je neoblomná), já s Laserem, dva rybáři a VÍTR! Nádherných 6,5 metru v průměru, chvílema k deseti metrům, směr od Chrlic přes rybník, vlny s občasnými "zpěněnými" hřbety. Na hlavu kulicha, kapucu od větrovky ušněrovat. Tak co dáme na vodu? Já dávám na Lasera C-čkovou plachtu, Ondra ho hází na vodu - "to je vono!". Podle toho, co dělá vítr s Laserem (voda stříká kolem přídě, rychlost báječná...), Ondra - nemaje dosud C-čkové plachty na Viktorku - bere jenom kosatku, namísto vratiplachty gumou přivazuje ráhno vratiplachty ke stěžni a svěřuje Viktorku vlnám a větru. A "vono to funguje!!!", Viktorka sice vypadá jako "dole bez", ale dvě hodiny si užíváme krásného plachtění. Po čtvrté hodině je trošku problém, kde přirazit ke břehu - kdo znáte Blučiňák, tak víte, že břehy jsou vyloženy "krásnými" lomovými kameny a ve větru od Brna to fakt není jednoduché. Nakonec všechno dobře dopadlo a po cestě na Vinohrady si připomínám, jak jsme kdysi v takhle krásném větru lítali na svazích za Novým Městem taky "jen tak" a Fr. Vrtěna volal "tak tam dej půl kila volova a přidej klíče vod baráku, ať to trochu letí". Doma měřím "pětičlánek" z Lasera, a ejhle, zbylo v něm tak akorát na to přistání u břehu. Ono fakt slušně foukalo a naviják Hitec si, málo platné, při tomhle větru vzal poměrně hodně. Tak snad není letos ještě všem dnům konec a u Blučiňáku AHOOOJ!

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA